Ale pokud příliš pijeme, bereme drogy nebo kouříme, tato psychická síla bude úplně zničená; nemůžete ji získat zpět. A v příštím životě, až se vrátíte, už ji dokonce nebudete více mít.
Přemýšlím, naposledy jsem si také myslela, že už nebudeme dělat Vánoce, a pak nevím, lidem se to líbí. Byl to zvláštní pocit, jako Vánoce s trochou krásných světel a s dobrým jídlem. A nevím, co udělat, aby to bylo to nejlepší. Někteří lidé jsou nemocní a necítí se dobře. Já se necítím dobře, pokud jsou nemocní. A také, protože je chladno nepustili ventilátory. Je tak chladno, takže ani dveře neotevřeli a to všechno. Všechno mít nemůžeme, co dělat? Pak můžete jet do Indie, najít velkého mistra a mít velký chrám. Nebo jít do některých buddhistických chrámů, oni mají velké chrámy. (Ne.) Nebo jiné velké křesťanské kostely, všude. (Ne.) Jen tam jděte meditovat. Proč jste přišli sem? Nemohu si dovolit všechno.
Mohla bych, ale nechci si půjčovat peníze. Nerada investuji kvůli většímu výdělku. Já vydělávám peníze jen pomalu a naším vlastním úsilím. Mohli byste také investovat a mít o mnoho více peněz, ale já to nechci, protože přicházející peníze někdy nejsou čisté. Ne čisté z banky. Vždycky nemohou kontrolovat, odkud peníze přišly. Kvůli tomu jsem neinvestovala, abych měla více peněz. Mohla jsem to udělat, ale nechtěla jsem. Když vaše Mistryně nechce peníze, co by v tomto světě chtěla jiného? Nevím. Manžela nechce, děti nechce, peníze nechce. Co chce? Z pohledu světa tady, něco není správně. Mohli bychom peníze investovat. To všechno vím. Prostě jsem to neudělala a stále to neudělám. Takže jsme se s tím smířili. Nebo jděte najít velké chrámy, velké prázdné kostely, sedněte si tam a meditujte, udělejte si vlastní pobyt v ústraní, nepřicházejte mě obtěžovat. Já musím mít starosti s mnoha věcmi. Nebo žijte déle, přežijte mě a pak hned po mé smrti budou stavět velký chrám. Okamžitě, bez potíží.
Například v Sikhismu, Guru Nanak Ji, když byl naživu, chodil v lese bos. Dokonce nechodil ani ven pro almužnu; jedl při cestě bobule a něco. A teď má zlatý chrám, Amritsar. Počkejte, uvidíte. Jen mě přežijte a pak budete možná mít zlatý chrám, možná. Nebo by mohl být povýšen na chrám diamantový, kdo ví? Když byl Buddha naživu, měl jen jedno místo nebo dvě, které Mu žáci nabídli. A teď, když je nepotřebuje, má chrámy všude. Ježíš, když byl naživu, měl jen pár jednoduchých oděvů a chodil bos, neměl se kde schovat, dokonce kde odpočinout. A teď, vidíte, kostely jsou všude. Ach! Větší, než si dovedete představit. Některé z kostelů stavěli více než 100 let a stále přetrvávají. Tak, pokud si stěžujete, pak prostě musíte žít déle, přežít svou Mistryni, potom budete mít chrámy, kostely nebo cokoliv budete mít. Jistě, zajisté. A pak vás budou uctívat, protože jste starší žáci.
Moc se omlouvám. Ale nemám zájem vydělávat více peněz a stavět domy. Jen to takhle vydržte. Nebo musíme udělat pobyt v ústraní v teplejším klimatu. Teď je chladná sezóna a v této sezóně mají chřipku. Opravdu jsem ráda, když mám s vámi pobyt v ústraní. Připadá mi to, jako bychom si byli bližší. Přestože jsme si vždy blízcí, v srdci i v duši. Ale nějak, když přijedete sem, vidím vás a jste šťastní, kvůli tomu jsem také velmi šťastná. Přestože jsem usilovně pracovala a všichni ostatní také pracovali usilovně, ale… Tchajwanští (formosští) lidé z kuchyně a stráž, dáváte přednost tomu, abychom neměli pobyt v ústraní, protože musíte usilovně pracovat a držet stráž a to všechno? Kdo nemá rád pobyt v ústraní, zvedněte ruce. Ne? Nikdo? Dobrá, vyhráli jste. Co mohu dělat? Jsem sama. Jak bych nad vámi mohla vyhrát? Jsem skutečně menšina všech menšin. Vždycky prohraji. Dokonce jsem prohrála také i se svými psy. Také jich je většina. Vždycky jsem v menšině. Moji psi vždy vyhrají.
Jeden z mých psů údajně trochu ztrácí na váze. Ale kdykoliv mě vidí, vždy ze mě dokáže vymámit více. Více jídla, více vegetariánských kostí, více lásky, více čehokoliv, dokud nejde spát. Už se víc nemusím koukat do jeho očí, pak jsem volná, Psi se mohou dostat do vašeho srdce a do vaší hlavy. Vědí, co je třeba, aby dostali to, co chtějí. Ale jsou také velmi přístupní kompromisům. Vždycky mi řeknou: „Nemějte obavy, je to dobré.“ Pokud je nevidím, není to tak špatné. Když je vidím, miluji je více. Nevím proč. Pokud jsou daleko, ne daleko, ale myslím v přilehlé oblasti, jen v jiném obydlí. Pokud je nevidím, pak sejde z očí, sejde z mysli. Ve skutečnosti mi tak moc nechybí. Ale občas je mi jich líto, jako při pobytu v ústraní, mohu je vidět jen občas a jen malou skupinu najednou. A pak, když je vidím, pak si nemohu pomoct, tolik je miluji. A když je nevidím, je to dobré. Je to komické.
Dobrá tedy. Řeknu vám také o zelenině, teď, když jsem si vzpomněla, abych nemusela čekat až do zítra, protože byste na mě mohli naléhat celou dlouhou noc. Řekla jsem vám, že musíme být vděční za všechny věci, které jíme. Dokonce i bohům stromů, bohům rostlin a bohům zeleniny. Mají bohy. Mají ducha, který nad tím střeží, aby zajistil, aby dobře rostly, propůjčí jim energii, aby mohly přežít v různém počasí a možná při nedostatku vody nebo výživy. Ale výživu samozřejmě potřebují. Ale bez ducha, bez strážného ducha nad nimi by nerostly. Nerostly by tak dobře, nebo vůbec ne.
Mezi námi, mezi těmi, kteří pracují blízko mě, například jako tady strážci, strážci, to nejsou jen tělesní strážci. Mají také svou vlastní práci v duchovním světě. Všechny jsem ještě nekontrolovala, ale vím, že někteří z nich jsou strážný duch vodního melouna, duch melouna. A máme ananasového boha, dokonce i duchovního boha vojtěšky. Ano! Nedělám si legraci. Protože jednou jsem s nimi měla něco společného, tak jsem to jen zkontrolovala, co jiného ještě mohou dělat a pak jsem zjistila, že jsou také určitým druhem bohů, jako melounu nebo… meloun má dokonce mnoho druhů. Jeden strážce je bohem těchto červených melounů, ale ne těch žlutých. (Och.) Tak proto, pokud je tady, jím jen žluté melouny. Vojtěšku nejím.
Jedna z mých pomocnic, která se stará o psy, už je pryč. Ale je strážným duchem ananasu. (Páni!) V kuchyni se doslechli, že nejím ananas, tak mi nikdy ananas nedali, po dlouhou, dlouhou dobu. A včera nebo předevčírem, jsem měla večeři s Aulačany (Vietnamci) nebo s občany jiných zemí a nedali mi ten druh čerstvých ovocných nápojů. Řekla jsem: „Proč to nemám?“ Řekli mi: „Mistryně, zaslechli jsme, že nemůžete mít ananas, tak jsme Vám ho nedali.“ Řekla jsem: „Ach ne, to dříve. Teď mohu.“ A pak, vojtěšku jsem teď dlouhou, dlouhou dobu neviděla. Teď bych ji mohla mít. Je to jinak načasované. Zapomněla jsem jim to říct.
A například, někdy tam jsou duchové jablek. Slyšeli jste příběh o jablku, které princeznu na sto let uspalo? (Ano.) Existují některá jablka, která mají tento druh sedativního účinku. Ale ne tolik, aby vás to uspalo. Ta čarodějnice možná udělala v hrnci veškerou koncentraci z mnoha sedativních jablek a dala to princezně vypít. Nebo to do toho jablka nastříkala nebo něco. Ano, některé čarodějnice takové věci mohou udělat. Někde jsem četla jeden příběh, že jeden z kouzelníků nemusí k jídlu grep krájet, jako to děláme my. Prostě jen esenci vysaje ven, dokud tam více není a pak je grep plochý a suchý; nic v něm nezůstane. Tak možná ta čarodějnice, která princeznu na sto let uspala kvůli své vlastní pomstě, kvůli své zlobě, pravděpodobně zkondenzovala esenci všech jablek do jednoho jablka a dala ji to. Podobně jako použitím nějaké kouzelné síly, celé té zlé síly.
Síla sama o sobě není zlá, jen osoba, která ji používá, nebo pro různé účely. Protože lékař někdy musí k vaší léčbě použít nějaké jedovaté léky, ale v kontrolovaných dávkách, to je jiné, než když si vezmete všechno najednou a pak zemřete. Jako lidé v dnešní době, lékař někdy k snížení jejich bolesti použije morfium, aby vás uspal; takhle podobně. Ale když si to vezmete každý den nebo ve velké dávce, pak se na tom stanete závislí. A pak budete mít potíže tělesně, mentálně, emociálně, psychologicky, psychicky atd. Pití alkoholu, kouření, drogování poškozují vaši psychickou sílu, které jsme už ztratili příliš mnoho. Alespoň stále ještě máme intuici. To je část psychické síly. Ale pokud příliš pijeme, bereme drogy nebo kouříme, tato psychická síla bude úplně zničená; nemůžete ji získat zpět. A v příštím životě, až se vrátíte, už ji dokonce nebudete více mít. To není tak, že dobrá, oživím to, to je nové zrození a pak oživíte zpět jakoukoli vaši psychickou sílu, co jste ztratili. Ne, neoživíte. V tom je ta potíž. Tolik lidí to neví. Proto lidé, když pijí alkohol, budou otupělí nebo podobně, nebo drogují, prostě oni už nic víc nevědí a mají halucinace a to všechno. To je pro ně špatné. A pak se na tom stanou závislí a pak z toho nemohou uniknout.
Dobrá, lidi, pečujte o sebe tak, abyste nekašlali. Opatrujte se. Možná požádejte o nějaké roušky nebo podobně, které vás udrží v teple. Rouška také udrží teplý vzduch, když vdechujete a vydechujete. Když je chladno, tak to pomůže. Ale tyto dny byly dobré a pak jsme řekli: „Och, tak krásné počasí a je to jako v létě.“ A pak se ochladilo. Myslím, že mě zaslechli. Přestaňte! Přestaňte s deštěm a to všechno, dokud pobyt v ústraní není u konce. Nevím, jestli mě poslechnou. Miluji vás všechny, opravdu. (Milujeme Vás.) Opravdu, opravdu vás miluji, a s lidskou láskou také, lidským srdcem rovněž, nejen duchovní láskou. Miluji vás tolik, jako kdybyste byli členy mojí rodiny. Přestože říkáme, že jste členy mojí rodiny, takto vás miluji, skutečně tak. Jako kdybyste byli moji příbuzní, nemohu vás mít dost, tak nějak podobně. Samozřejmě, duchovní láska vydrží déle. Tento druh lásky, lidskou lásku mám také, ale dlouho nevydrží. Vydrží jen tak dlouho, jako vydrží tělo. Ale duchovní láska vydrží déle a je jistější, bezpečná, zaručená. (Mistryně, děkuji Vám.)
Děkuji vám, že jste přišli. Děkuji vám, za vaši lásku, kterou moc cítím, moc ji cítím. Vždycky se s vámi cítím uvolněně, s Evropany. I když nevypadám jako Evropanka, ale s vámi se cítím dobře. Nevím proč. Myslím, že jste uvolnění lidé, nekomplikovaní. A neříkáte to, co si nemyslíte. Vždycky říkáte to, co si myslíte. Takovou přímočarou mentalitu mám ráda. A také, velmi, velmi prostí, upřímní. To se mi líbí. Možná proto. Většina Evropanů nenosí s sebou komplikace. Děkuji vám. (Mistryně, děkujeme Vám.) Miluji vás. (Děkuji Vám.) Amitabha. Soudruzi jste v pořádku? Ano. Spěte dobře! (Ano.) Je tady moje auto. (Ano, Mistryně.) Skvělé, velmi dobře. Teď musím jít zase pracovat; mnoho práce. Pojďme teď znovu do práce. Děkuji vám, lidi. Děkuji vám, děkuji vám, děkuji vám. Mnohokrát vám děkuji.
