I kdyby se Bůh objevil přímo před nimi, nepřijali by to. Našli by nějakou výmluvu, aby pomluvili Boha nebo Mu/Jí ublížili jakýmkoli způsobem, nebo Ho/Ji dokonce zabili. Jako to udělali Ježíši. Všichni na této planetě jsou zaslepeni, hluší a hloupí. Samozřejmě se zlepšují, ale ne všichni.
(Takže poslední, Mistryně. Jen jsem chtěl sdílet proroctví z 80. let související s prezidentem Donaldem Trumpem a jeho posláním.) Och. (Říká se zde: Svatý muž, jménem Thomas Zimmer, také známý jako „Poustevník z Loreta“, prorokoval, že pan Donald J. Trump „povede Ameriku zpět k Bohu“. Sdílel toto proroctví v roce 1983 s americkým psychologem, který byl na návštěvě v Loretu, řkouc: „Právě teď, ve Spojených státech je muž, který má na sobě Boží ruku. Má IQ génia a prvotřídní vzdělání. A do všeho, k čemu přistupuje, se pouští s oslepující účinností.“) Ano, to je pravda! („Jmenuje se Donald Trump.“) Och, on dokonce říká jméno! (Ano!) Skvělé. („Boží ruka je na něm, a Bůh ho v budoucnu použije.“) Ano. Páni. (Jako svědectví o jeho předpovědi pan Thomas Zimmer zakoupil cihlu pro Svaté dveře ve Vatikánu se jménem pana Donalda Trumpa, aby mohl přijímat požehnání z mnoha mší ve Vatikánu, jako by věděl, že pan Trump bude skvělým vůdcem Ameriky a přivede Američany zpět k Bohu.)
Ano, nepřímo! Páni. To je fantastické! (Ano.) A nemnoho lidí to ví. (Ne.) Teď ano. Ale oni se moc nezmění. Pokud jsou tak posedlí a otrávení slávou a ziskem, nevšimnou si toho, a nebudou to chtít přijmout. (Ano.) I kdyby se Bůh objevil přímo před nimi, nepřijali by to. Našli by nějakou výmluvu, aby pomluvili Boha nebo Mu/Jí ublížili jakýmkoli způsobem, nebo Ho/Ji dokonce zabili. Jako to udělali Ježíši. Všichni na této planetě jsou zaslepeni, hluší a hloupí. Samozřejmě se zlepšují, ale ne všichni. (Ano, Mistryně.) Pokud jsou zaslepeni slávou a ziskem, poháněni těmito světskými ambicemi, ne duchem sloužícím lidem, pak se nezmění. (Ano.) Teď to možná uvedeme v Supreme Master TV, pak to všichni budou vědět, ale vsadím se, že nemnoho lidí tomu uvěří. Zvláště jeho opozice. Och, alespoň to budou vědět, alespoň někdo jiný by tomu mohl uvěřit. Ale k čemu je to teď? Chtějí se ho zbavit, dokonce už jen dalších deset dní, a nemohli se ani dočkat, chtějí se ho zbavit už dnes. (Ano.) Takzvaný vůdce vaší země, nebo také budoucí vůdce. Už ho vykopnout. Nemohli počkat ani dalších dvanáct dní. (Ano.) Ani ne dva týdny, a bude venku. On teď nechce dělat další potíže, protože v budově Kapitolu zemřeli někteří lidé. Takže kvůli tomu už to více nechtěl. Nechce pokračovat v boji tímto způsobem. Možná bude i nadále pokračovat v námitkách. Ale nejsem si jistá, kolik lidí ho podpoří, protože všichni jsou slepí, a také mají strach. Strach z většiny, (Ano.) z dalších, kteří se už proti němu postavili. Pokud mu tedy také nebudou oponovat, mohou být izolovaní, nebo pronásledováni různými způsoby. Většina lidí se musí postarat o sebe. (Ano, Mistryně.) Většina lidí je taková. Nejprve já a kdokoli další později. Takže být prezidentem, jako je on, je velmi osamělé, velmi frustrující a velmi riskantní.
Tak, kde ten muž žije? Ještě tady stále je? Thomas. (Tom Zimmer byl ve druhé světové válce americkým veteránem,) Páni! (který se v Itálii po svém návratu do civilního života stal poutníkem,) Ano? („v podstatě jen trávil zbytek svého života modlením se za lidstvo.“ Napsal také knihu, „Kniha soucitných modliteb“, která se hodně prodávala, „deset milionů kopií“.) Páni. Dobrá. To je velmi dobré. Již tedy zemřel nebo tam stále je? Stále je na světě? (Mistryně, již zemřel.) Och, myslela jsem si to. To nevadí. Jednoho času, předtím než jsem jela na přednášku do Jeruzaléma, byl tam jeden Američan, napadlo mě, jestli to nebyl on. (Och.) Prorokoval… Stále říkal… byl v Izraeli a řekl, že čeká na příchod Mesiáše, na Ježíše, na Ježíšův druhý návrat. A všichni si mysleli, že se zbláznil nebo něco. A pak, jednoho dne, několik dní před mojí přednáškou řekl: „Ach, přichází Ježíš, On přichází, On přichází.“ A pak, nějak ho vykopli ven (Och, ne.) jen dva nebo tři dny před mojí přednáškou. (Páni.) Tak mě napadlo… Páni, tolik lidí je jasnovidných. Dobře, mnoho ne, ale několik málo. (Ano.) Pro svět je to dobré. Dobrá, podívejte, je to dobré.
Takže, teď žádné otázky nejsou? (Ne, Mistryně. To je vše.) Dobře, dobře, dobře! Dnes byly dobré otázky. Velmi dobré. Pokud se dostanu do potíží, pak víte, že je to vaše vina. Dobrá? Mě to je jedno. Modlete se za mě, za vaši Mistryni, (Ano, Mistryně.) tak, aby mohla pokračovat. A rovněž se modlete za sebe. Chlapci, já se za vás modlím. Modlím se za všechny, (Mistryně, děkuji Vám.) každý den. Pokud jsem se mohla modlit za divoká zvířata, jako je skunk nebo veverka, pak se mohu samozřejmě modlit i za vás, ne? Budu se modlit, a z celého srdce. Dobrá lásko. Pokud nic víc, tak pro dnešek končíme. (Mistryně, děkujeme Vám.)
Děkuji vám, že mě tady máte. Je to hezké, že spolu vždy můžeme navzájem hovořit, kdykoliv to je možné. (Ano Mistryně.) Nemusí to čekat do pondělí nebo na neděli. Protože někdy chci hovořit s Novou Zemí (ašramem) a pak zapomenu a pak, po nedělní noci řeknu: „Och, můj Bože!“ Když vím, že je čas k meditaci, pro Veganský (svět), (Ano.) pak si vzpomenu: „Och můj Bože! Je to pryč.“ Ale to nevadí, mohou to slyšet. Takto je to také lepší, víte proč? Protože máme všechny ty titulky. (Och.) Takže tomu mohou rozumět. (Ano.) Pokud hovořím s Novou Zemí (ašramem), pak hovořím v čínštině. A nejsem moc inspirovaná. Jsem víc inspirovaná, pokud hovořím v angličtině, jde to rychle a plynule. Takže s vámi nepotřebuji žádné tlumočníky nebo nějaké zařízení. (Ano.)
A také, kdykoliv mám pocit, že je vhodný čas k rozhovoru, pak můžeme vždycky hovořit. Ale s nimi, musíme čekat, musíme to několikrát zorganizovat, kdykoliv s nimi chci hovořit, vždy se tam přihodí něco špatného. Například mi dali špatné číslo… špatnou linku. (Och.) A pak to stále jde do stejného místa, na stejné lidi, znovu a znovu. Dali mi jiné a pak to jde do jiného místa. Nebo se spojím zpět na operátora, kvůli něčemu nebo to zvedne někdo jiný a pak nepozná, kdo hovoří a zavěsí to. Nebo stále mluví jen on sám a neumožní mi hovořit k veřejnosti. Například, takto. Atd. Nebo nefungoval mikrofon. Karma, ano?
Takhle to je dobré a je to přirozenější. (Ano, Mistryně.) Hlavně, vůbec nikdy nemám žádný teleprompter (čtečku) nebo něco takového. Takže pokud mohu hovořit, když jsem připravená nebo inspirovaná, pak to je silnější. (Ano, Mistryně.) Lepší energie, ne? (Ano.) A pak, za pár dní nebo za týden nebo podobně to vždy můžete přeložit a udělat za mnou hezkou dekoraci, někdy, a pak to je ve všech řečech, aby to všichni mohli vidět. To je možná lepší. (Ano Mistryně.) Takhle si to myslím; myslím, že víc s nimi živě hovořit nemusím; toto je skoro živé.(Ano.) Za pár dní mě uvidí, ano? (Ano, Mistryně.) A jelikož jsme všichni jedno, tak pokud mě vidíte, je to, jakoby mě viděli i oni, ne? Jak pohodlné. Také za ně můžete jíst, ne?
Protože pokud z toho uděláte program, také je to hezčí, přidáte víc obrázků, více klipů na ilustraci. (Ano.) Právě jako mnohokrát dříve, kdekoliv mě vyfotili a pak, když z toho udělali fotky, och! Nebo na videích. (Ano.) Jen stojím na holé podlaze, za mnou je jen zeď nebo něco, a pak, když to jde na video: páni! Mám tam komín s hořícím ohněm. (Ano Mistryně.) A nádherný, nádherný pokoj s luxusní pohovkou a s křeslem hned vedle nebo s čímkoliv, krásný ozdobený dům s luxusním pokojem. Alespoň s krásnými francouzskými okny a s čím ještě. Nebo když si sednu v mé prosté zahradě, kolem není nic, jen pár stromů a pak, když z toho udělají obrázek, mám kolem květiny a švitořící ptáky, cokoliv.
Když o tom hovořím, včera jsem venku viděla nějaké ptactvo, velmi malé. Och, dokonce tak malé, tak malé… Tu fotku vám dám. Včera to bylo vyfocené, na velmi štíhlém, velmi tenkém ohnutém bambusu, venku, před oknem mé koupelny, před malým oknem v koupelně se sítí na komáry. Proto je na fotografii určitý vzor sítě, ale to nevadí, stále na tom můžete vidět ptáčky a jsou tak malí. Mohou na tom dokonce odpočívat a zůstat, na té tenké větvičce bambusu, větrem už tak ohnuté. A včera bylo tak větrno, a tak chladno. Och, uviděla jsem je a řekla jsem: „Och, můj Bože, tak ráda bych je něčím nakrmila.“ Ale nemyslím, že vědí čím. Někdy jindy, dříve, když jsem ptáky krmila, dala jsem jim ven trochu chleba. Nikdo to nejedl. Stejně v domě v Nové Zemi. Tolik ptactva, tolik ptactva. Ale nikdy nepřiletěli dolů do zahrady a nejedli chléb. Nejsou na to zvyklí.
To samé s veverkami, dala jsem jim ven ve velké sklenici spoustu ořechů, tak, aby vše mohli sníst a nemusela jsem to každý den měnit. Jen kolem toho prošly. Jako když chodily po mém balkónu, míjely tu kupu ořechů, všechny možné luxusní ořechy. Nikdy se na ně nepodívaly. Po mnoho dní. A pak jsem tam pověsila čerstvou kukuřici na klasu. Také se na ní ani nepodívaly. Tak jsem se jich jeden den zeptala: „Proč jste nejedly žádné ořechy, které jsem vám dala ven?“ Dříve jsem to také udělala, v jiných domech, na balkóně i venku. Nedotkly se toho. Zeptala jsem se veverek: „Proč jste nejedly? Dala jsem to tam pro vás.“ A ony mi řekly: „Nejsme na to zvyklé. To není obvyklé.“ Možná proto, že je nikdo předtím vůbec nekrmil. Ale na druhé hoře, pokud jsem je krmila, veverky rozuměly. Přišli a jedly každý den, po celý den, dokud to nezmizelo, pak jsem jim dala čerstvé. Dala jsem to na různá místa, trochu tady a trochu tam, tak, aby se spolu nemusely prát nebo čekat ve frontě. Těšilo je to a byly velmi vděčné. Řekly mi to a pak mě dokonce pomohly upozornit, kdo je pro mě ten špatný. Dokonce jsem to tomu člověku řekla přímo do tváře a ten člověk mi řekl: „Och, veverko, děkuji ti! Můj Bože, veverko, jak můžeš takovou věc říct?“ Ale byla to pravda. Pravda, pravda. Někteří lidé mají různé druhy kvalit a také nějaká jiná spříznění. Pokud byli v dřívějším životě vaši nepřátelé, je velmi obtížné s nimi pracovat. Můžete jim odpustit, ale to neznamená, že vaše vztahy budou klidné. Budou nadále dělat to, co musí dělat, otravovat mě, obtěžovat mě, dělat nějaké malé potíže nebo někde velké potíže. To by také mohlo být smrtelné. Pokud pro vás ten člověk není dobrý, není duchovně nebo karmicky kompatibilní, to může být smrtelné, může vám to způsobit nemoc, zranění, škodu nebo něco. Jako příběh, který jsem vám vyprávěla o muži a o hadu. (Ano.)
V Asii, možná v Âu Lạc (Vietnamu) a v Číně, v takových zemích jsou velmi opatrní při výběru manželky. V Indii také, musí porovnat kompatibilitu. Neznají se navzájem, nemusí se navzájem znát, většinou je to sjednané. V dnešní době to tak v Indii stále dělají, sjednávají manželství. A chlapec a dívka se obvykle dopředu navzájem neznají. V dnešní době mohou odmítnout, samozřejmě. Za starých časů nemohli. Nemohli odmítnout. Pokud to rodiče sjednali, pak prostě museli. Moji rodiče byli také sjednaní. Navzájem se neznali. Už jsem vám to řekla, ano? (Ano, Mistryně.) Moje matka dokonce řekla svým rodičům: „On je tak tmavý!“ Tím myslela pleť. Nebyl moc bílý. V Asii, v Âu Lạc (Vietnamu), mají rádi lidi s bílou pletí. Protože my bílou pleť nemáme. A pokud lidé často rádi pobývají na slunci, pak pleť není moc bílá, jako pleť Evropanů. Tak pokud má kdokoliv bílou pleť, och, je oblíbený. Takto, ano. A v Evropě to je naopak. Pokud vypadáte, že jste trochu opálení, to mají rádi. A za opékání se na slunci utratí mnoho peněz, snáší všechno to teplo nebo cokoliv, jen aby vypadali opálení. A vrátí se zpět a všichni řeknou: „Ach, byli jste na dovolené!“ Prestižně opálená pleť. Dobrá, to je vše.
Dobře! Přeji vám to nejlepší, (Mistryně, děkujeme Vám.) abyste byli zdraví, šťastní, tak, abyste mohli lépe sloužit světu. (Ano.) Dobrá, na shledanou příště. Miluji vás! Miluji vás! (Mistryně, děkujeme Vám.) (Miluji Vás.) Bůh vám žehnej. (Mistryně, Bůh Vám žehnej.) Šťastné svátky! (Mistryně, děkujeme Vám.) Pečujte o sebe! (Mistryně, děkujeme Vám.) (Mistryně, pečujte o sebe.) Miluji vás! (Mistryně, milujeme Vás.) Bůh vám žehnej.
(Mistryně, zdravíme Vás.) Můžete mě teď trochu vidět? (Mistryně, rád Vás vidím.) Ach. Také vás ráda vidím. Dívky, můžete mě vidět? Ne. (Zatím ne.) Dívky, můžete vůbec vidět? Ne? (Mistryně, teď Vás vidíme.) Tak se jen rychle a dobře podívejte. (Děkujeme Vám, Mistryně.) Protože někdy otázky a odpovědi nejsou přes telefon dost jasné, tak mi dají otázky, abych se na ně podívala. (Ano, Mistryně.) A pokud je tam otázka, vždycky vás nemohu vidět. Pak to je v pořádku. Pak se uvidíme příště. Nemějte obavy. ((Mistryně dnes vypadá půvabně.) Och, ano? (Ano. Dnes vypadáte dobře.) Jen dnes? (Každý den. Mistryně, každý den.) Jaké zklamání! Jak překvapující! To nevadí, to je dobré. Možná dnes, protože je světlo za mnou nebo možná kvůli stojanu pro kameru, který jste mi dali? Je skutečně nápomocný. Mohu vidět více vpředu. Vše je tedy v pořádku. Teď nepotřebujeme. Jsme hotoví. Na viděnou příště. (Ano, Mistryně.) (Mistryně, děkujeme Vám.) Miluji vás. Miluji vás.
